Jak bychom se vám představily?
Jmenujeme se Marina a Saša. Narodily jsme se na daleké Sibiři a od roku 2012 jsme působily v Praze (od února 2024 již v Táboře). Milujeme hudbu, své povolání a jsme vděčné vesmíru za to, co všechno přináší do našich životů. Hudba je naší věrnou přítelkyní, učitelkou a velkou inspirací.
Známe se docela dlouho a vždy jsme hledaly něco, co bychom mohly dělat společně, protože si rozumíme, důvěřujeme si a vzájemně se doplňujeme.
Poslední dobou hledáme odpovědi na otázky týkající se současného systému vzdělávání, komunikace mezi lidmi a vztahů rodič – dítě. Dá se říci, že projekt „Hudba batolatům“ je jednou z těchto odpovědí a zároveň integrací našich hudebních a pedagogických zkušeností.
Co nás baví na práci s batolaty?
Je štěstím mít možnost setkávat se s tak upřímnými a čistými bytostmi, jako jsou batolata. Batolata jsou bezprostřední, přirozená a otevřená. Je úžasné pozorovat, jak se v celém jejich těle ozývá hudba a jak ji prožívají. Jejich reakce na znějící prostředí jsou úžasné.

„Sasa a Marina to s dětmi umí a dcera je zbožňuje. Jejich lekce jsou zábavné i pro maminky. Je to náš nejoblíbenější kroužek.“ (Radka)
„Skvělé lektorky Saša a Marina jsou nejen vynikající profesionálky ve svých oborech, ale mají také krásný vztah k dětem a vytvářejí v hodinách bezpečný tvůrčí prostor plný nejrůznějších (nejen) hudebních podnětů, ve kterém se jak děti, tak i jejich rodiče cítí přirozeně a nenuceně.“ (Zuzka)

Co je pro nás v naší práci důležité?
- Zastáváme názor, že potřeba ZKOUMAT, POZNÁVAT a UČIT SE vzniká pouze z vlastní potřeby a přání. Narůstající sebejistota postupně dodává dítěti odvahu k seberealizaci a vnitřně jej motivuje.
- Jednou z nejdůležitějších věcí, na kterých nám záleží, je samostatné rozhodnutí dítěte. To může mít v našich aktivitách různou podobu. Někdy jde o odhodlání k akci, zapojení se do procesu, jindy o nerozhodnost a pouhé pozorování situace.
- Naše aktivity však nejsou pouze o hudbě, hře a dětech. Jde v nich také o dospělé, o důvěře, o vnitřním uvolnění a o to, abychom překonali ostych a strach z neznámého. Je to pokus podívat se na svět očima dětí a to nejde jen tak snadno. Vyžaduje to trpělivost, čas, vnímavost a velkou touhu porozumět dětskému světu.